Pouplňkový pozdrav z Nového Mexika

Jsem v Novem Mexiku, u tanecnich pratel Tary a Mahbuda v Santa Fe, mestecku mnoha koncertu, setkani, cviceni. Velkou cast obyvatelstva tvori puvodni americti indiani. Je ve mne mnoho nadseni.
Putovani zacalo v Coloradu na setkani Sufi Youth Jam s mnoha mladymi lidmi z celeho sveta, kteri vedou Tance svetoveho miru (Dances of universal peace). Spolecne zpivani, modleni za prirodu, za nase koreny, predky nam dodalo odvahu a nadeji. Kruh propojenych srdci, ktery je symbolem Tancu svetoveho (univerzalniho) miru dostava tu krasnou esenci propojeni srdci celosvetove.
Po tanecnim kempu jsme navstivili vesnicku Creston. Spolecne s muzem zvanym Wonderbob jsme shledli utajena zakouti coloradskych hor. V Crestonu je jedno duchovni centrum vedle druheho, vez na kterou se
vystupuje v tanci a zpevu zikru, kruh andelu a dalsi zajmava mista.
Je se mnou Jonas, drahy tanecni bratr z Cech. Putovalo s nami mnoho mladych lidi v kazdodennim objeti, respektu, vdecnosti za zivot.
Navstivili jsme Lama Foundation, misto, kde je pohrbeny Samuel Lewis. Clovek, ktery v jeho pozdnich letech prijimal melodie a pohyby Tancu svetoveho miru a pak je s lidmi tancil. Je to misto v horach, centrum kde se konaji setkani, je zde Samuelova hrobka. Stoji za to se na to misto i na dalku nacitit, je tam hluboky klid a podpora pro pritomny okamzik.
Zazili jsme mnohe, hlavne nejvetsi podporu ostatnich lidi ze vsech stran, co se tyce ubytovani, stravy, seminaru, transportu. Otevrena naruc a srdce pro nas vsechny.
A vcerejsi uplnek?
Prinasel ke mne mnohe emoce, osamelost, irataci ze zahlceni duchovnimi technikami, sounalezitost s lidmi z celeho sveta. Sedli jsme si s prateli, u kterych bydlime do kruhu a sdileli ticho, plac, propojeni nasich srdci,
radost.
Stravili jsme cast dne na hrbitove u kamaradcineho manzela, ktery zemrel pred 40 dny. Zpivali jsme, tancili, palili bilou salvej.
Pak jsme s Tarou a dalsimi zenami vyrazily na zensky zikr.
Byl v domecku jedne starsi pani, kde se nas do male mistnustky veslo kolem 25. Vekove to byly prevazne zeny kolem 60 let. Byly to nadherne bytosti, jedna pani cetla basen, jeji oblicej byl plny vrasek a preci byl tak mlady.
Modre oci zarily a zpivaly slova, ktere recitovala z hloubi duse. Ruzovy zarivy satek vyzdvihoval odvahu byt rozkvetlou zenou v jakemkoli veku.
Zpivaly jsme sufi mantry – arabska slova, napriklad:
La ilaha el il alla hu – Neni zde nic, jen pritomnost.
Neni zde nic, jen Buh.
Neni zde nic, jen pritomny okamzik prirody.
A tak nase cesty pokracuji ve vzajemne podpore a vedeni, v neustalem pripominani, ze vse je v poradku tak jak to je.
S laskou
Petuka

Napsat komentář

Facebook IconNavštivte mou druhou domovskou stránkuNavštivte mou druhou domovskou stránkufacebook like button