Mnoho let na mne toto téma volalo. Díky tomu jsem mnohem lépe mohla chápat ženy, které za mnou do ordinace přicházely a toužily po svém potomkovi. Početí je velký dar. Není to dnes vždy tak samozřejmé, že to jde hned a samo. I když je to věc natolik přirozená.
Můj příběh byl takový, že kolem 21 let jsem se cítila být připravená na to mít rodinu. V dalších letech to byl silný nátlak hormonů, volání duše po narození, mnoho emocí, ale nebyla ta „správná chvíle“.
Něco ve mně to vědělo. Měla jsem skvělá partnerství, ale žádné nebylo připravené, abychom společně na svět přivedli potomka. Často ti partneři nechtěli, nebo jsem cítila, že bychom spolu dost pravděpodobně nebyli. Vždy jsem pak v průběhu vztahu začala tlačit na rychlejší řešení obecných neshod a ony se rozpadaly. Bylo to výborné učení plné mnoha a mnoha zkušeností, mnoha radosti a také utrpení. Když zemřel můj táta, o kterého jsme se 8 let starali po poranění mozku, do mého života začali přicházet muži, kteří už děti měli. Rozhodně věřím, že jsem po nich tolik toužila, že jsem si tyto partnerství prostě přitahovala. 🙂 A tak jsem dále nabírala zkušenosti a začala chápat, že dokud se nepostavím na své nohy a nepochopím, že můj smysl života není někoho mít, ať už partnera či potomky (,ale spíše být😊), tak že mě to do vztahu, kde bude mít vlastní dětičky, nepustí.
Ve svém příběhu budu pokračovat níže, teď bych se chtěla ohlédnout do terapeutické praxe a rozepsat s jakými tématy je možné pracovat, když ženy chtějí a nemohou otěhotnět. Často se totiž může právě jednat o to, že situace není prostě jen připravená a je dobré si to přiznat, i když už nesmírně moc chceme. Cest je nekonečné množství, protože jsme každý originál, zde je výčet například těch, podle kterých základních se orientuji.
Co cítím, v jaké jsem nyní situaci? Je mé tělo či životní situace opravdu připravené na miminko? Vnímám, že tento partner je ten správný? Nepotřebujeme si spolu ještě něco dořešit? Neprožívám někde v životě tolik stresu, že mě to nedovolí se uvolnit a nabýt co nejvíce sil? Opravdu děťátko chci, nebo je to spíše společenská záležitost, že se to tak tisíciletí dělá? A mnoho dalších otázek, protože každý jsem jiný…
Jak víme, často přichází miminko samo, i když situace není ideální a pak na konec pochopíme, že to byl velký dar, zde popisuji situaci, když se početí nedaří.
Mám kamarádky, které chtěly celý život děti a nenašly správného partnera – pak nakonec zjistily, že cítí, že to vlastně nebyla jejich cesta, mít děti. Jiné si nechaly udělat dítě někým koho neznaly, jen aby dítě měly a kolikrát jsou to nejšťastnější mámy. Umělá početí, můžeme říct, že jsou dobře nebo špatně? Rodí se spoustu krásných dětí touto cestou, zároveň je za ní často mnoho utrpení. Já osobně mám radši, když si nejdříve ženy udělají dostatek času na zvnitřnění. Co mohu pro přirozené početí udělat?
Zažila jsem v rodině hodně bolestivou smrt jedné drahé ženy, která v těhotenství i v důsledku velkého množství hormonů po IVF měla rakovinu, miminko přežilo a ona ne. Byla tam také velká část psychosomatiky, nedočkavost, dále asi i genetika. Bylo to nesmírně bolestivé, ale pomohlo mi to na cestě pokory, uvědomit si, že smysl života je třeba hledat i jinde, i když jsou děti neskutečný zázrak a dar.
Jak se říká: Cesta je cíl. A to právě cesta pokory. Sama vím, kolik slz jsem prolila, že věci nejsou tak, jak bych zrovna teď chtěla. Ale člověk načerpal tolika zkušeností, sebepoznání, soucitu, vědomí právě té pokory.
A teď už malinko k mému početí.❤
Po letech čekání (nemůžu říct snad ani že dobrovolného čekání, ale kdesi uvnitř mě byla skulinka jistoty, že to tak je v pořádku😊) se mi postupně douzavřela rodinná témata. Osm let péče o tatínka, co ležel v nemocnici v kómatu, přineslo spoustu osobního růstu a také mnoho témat na zpracování, která jak jsem postupně zjišťovala, nešla přeskočit.
V partnerstvích se objevovala touha být s mužem o hodně let starším, než já a také témata zdraví a má péče o zdraví partnera. Toto se opakovalo několikrát. Potřebovala jsem něco dosytit. Pravda, trvalo to pár vztahů a více let, ale najednou jsem cítila, že je hotovo. A pak jsem měla jasný pocit, že už čekám na konkrétního partnera, se kterým toto řešit nebudeme. A tak jsem po posledním rozchodu čekala a čekala, hledala oporu sama v sobě a nebylo to pro mě jednoduché, protože je mi velmi přirozené být ve vztahu, ale pravda, bylo to nesmírně přínosné.
A pak dorazil, poprvé v životě muž dokonce o rok mladší, milující, dosedlo to.
Další dva roky jsme se poznávali a přišel ve mně pocit: „Teď je ten čas.“ Partner ještě vědomě tento pocit neměl, tak jsme se na to začali postupně společně ladit.
Cvičila jsem qigong pro ledviny, které dlouhodobě potřebovaly dle pohledu tradiční čínské medicíny posílit, ladila tělo a mysl meditacemi a snažila se harmonizovat organismus. Na podzim jsem si dala očistu podle jednoho z programu dle ajurvédy, který byl vedený online pro obrovskou skupinu lidí. Zajímalo mě, co to udělá, protože jsem viděla, že pro mnoho lidí je tato očista extrémní a nejlepší pokusný králík, jsem byla sama pro sebe já :). No a co se stalo, menstruace mi skoro zmizela, strava rýže s mungem a zeleninou na pozdní podzim mi krev oslabila. Přesto mohu říct, početí to nezabránilo😊 Pro mnoho žen právě nedostatečná výživa krve, ukazující se malým množstvím krve menstruační, může právě znamenat, že tělíčko nemá dost výživy, aby tělo dalo možnost miminku vzniknout. Ale jak jsem psala výše, cesty jsou různé. Já jsem se pak stejně na doplnění výživy krve později zaměřila v průběhu těhotenství.
Ještě, než jsme miminko společně s partnerem pozvali, pár týdnů před tím jsem cítila, že přichází pomalu čas. Jednoho podvečera v autě jsem začala zpívat píseň pro duši miminka, kterou jsem k nám volala. Zněla hluboká jemná píseň. Bylo to neuvěřitelné, protože hned na to se mi na cestě objevila liška a po té stádo bílých laní. Lišku jsem dlouho za bílého dne neviděla. Brala jsem to jako znamení. A pravdou je, že se nám liška opravdu stala silným symbolem i ke konci těhotenství a po narození, kdy se nám objevovala ať už ve snu nebo na živo téměř každý den, aniž bychom se na to, jakkoliv soustřeďovali. Brali jsme to pak jako znamení, že se nemusíme bát, i když jsme také procházeli různými zkouškami.
A pak přišel večer a my nějak cítili, že dnes je ten Den.
Partner nečekal, že to půjde tak rychle😊 Duše miminka po prvním pozvání dorazila a my otěhotněli. Bylo to moc krásné, že se mi splnil dlouholetý sen. I když mě pak čekalo ještě mnoho učení.
A o tom, jak se na to později ladil partner, jak se může muž hlouběji zapojit do procesu těhotenství a co jsem poznávala v průběhu požehnaného stavu bych ráda napsala zase příště😊
Děkuji za přečtení.
Srdečně Petu Arcimovičová
Cvičení, fyzioterapie a tradiční čínská medicína pro ženy - hormonální zdraví, pomoc při bolestivé menstruaci, menopauzálním diskomforu, … pro klid těla i mysli.
Copyright © 2024 Qigong pro ženy. Vytvořil Tomáš Shejbal.